Jsme oficiální chovatelskou stanicí morčat registrovanou od 16. 10. 2007 pod Českým svazem chovatelů, konkrétně ve Specializované organizaci chovatelů morčat (https://www.klubmorcat.cz/). Od 28. 2. 2023 jsme zapsáni i pod Slovenským zväzom chovateľov v Základnej organizácii chovateľov morčiat (https://zochm.sk/).
Morčátka u mě však mají své místo již od roku 2003, kdy jsem dostala svou první hladkosrstou samičku zverimexového původu. Svět morčat s průkazem původu jsem objevila až o pár let později a okamžitě mě okouzlilo plemeno anglický crested v černobílé kombinaci. Brzy jsem si přivezla domů první „papírovou“ samičku a na ní odchovala i náš první vrh. Od té doby se u nás vystřídalo několik dalších morčátek a mnoho odchovů – většinou povedených, někdy však i velmi smutných. Postupem času jsem byla pod vlivem mnoha okolností nucena s aktivním chovem přestat, ale i tak s námi domácnost vždy sdílelo několik morčecích mazlíčků.
V roce 2015 jsem se pak mohla k chovu naplno vrátit. Zůstala jsem věrná krátkosrstým nestrukturovaným plemenům anglický crested a hladké, ovšem rozhodla se rozšířit působení na bikolorní a trikolorní kombinace téměř všech standardem uznaných barev. V našem chovu tak najdete barvy jako je slate, blue, lavender, čokoládová, coffee, béžová, červená, oranžová, buff, krémová, rudá, amber a další.
Dne 19. 8. 2022 jsem úspěšně složila zkoušky adepta na posuzovatele morčat a následující minimálně dva roky mě tedy čeká intenzivní studium a příprava k závěrečným posuzovatelským zkouškám.
V důsledku toho se za účelem získání chybějících praktických zkušeností s dlouhosrstými plemeny náš chov rozrostl o plemena sheltie, coronet a peruánec v barvě bílá tmavooká. Ráda bych se chovatelsky seznámila i s „kudrnatou verzí“ všech těchto plemen, a to jak s genem rx (texel, merino, alpaka), tak s genem Cu (lunkarya, lunkarya-peruánec). Striktně však chci zůstat u bíle, výjimečně pak krémové barvy.
Rovněž jsem se v rámci přípravy k posuzovatelství vrátila k plemeni skinny, které jsem okrajově zkoušela již v roce 2007, ale tehdy jsem se projektu kvůli počátečním neúspěchům rychle vzdala. Nyní mi osud přihrál do bezsrstých kromě černé i modrou barvu, která mi jistě poskytne tu nejlepší (a nejtěžší) školu v kvalitě nasrstění.
Již od počátků našeho chovu bydlí všechna zvířátka s námi v bytě a jsou tak zvyklá na běžný denní ruch a kontakt s lidmi. Jelikož nemíváme odchovy příliš často, je na miminka dostatek času a odcházejí od nás vždy dobře socializovaná a vymazlená. S jejich „průpravou do nového domova“ u nás nyní pomáhají i mí dva potomci ve věku dvou a čtyř let.